TOM Zlaté šípy

Útočiště jsme našli v obci Zdobice. Zde jsme se ubytovali v chatě s pinpogovým stolem a prostornou klubovnou.

Sebou jsme si kromě tradičních věcí přibalili také kola a cyklistické doplňky. Ty jsme využili hned druhý den, kdy jsme navštívili Velkou Deštnou a několik dalších zajímavých míst v okolí. Večer proběhly oddílové rekordy. Sopťa překonal jeden z drsnějších a to stání na jedné noze s dvěma desetilitrovými kanystry vody.

Dalšího dne dopoledne jsme se pokoušeli navrhnout plakát, který by propagoval Zlaté šípy. Celkem se to všem družinám dařilo, ale museli na tom dělat ještě další dny. Po obědě jsme jeli na Opočno, kde v zámeckém parku proběhla soutěž na zaměřená na poznávání stromů. Dále jsme navštívili obec Dobruška. Zde si nadšenci mohli prohlídnout sochu a rodný dům F.L.Věka, tedy abychom byli přesnější F. V. Heka. Takto kulturně vyžiti jsme se vydali na zdejší krytý bazén. Večer jsme si zahráli ještě nějakou tu hru a šli spát.

Čtvrtý den ráno jsme rychle posnídali a vydali se na cestu. Jednu část našeho konvoje tvořili pěší, druhou cyklisté. Trasy byly rozličné, ale měli společný konec, za který byl určen hrad Potštejn. Cyklisté si to valili ze Zdobice přes Říčky a Letovice až přímo na Podštějn. Trasa byla vytyčena na 35 kilometrů. Voďous a Ivan si ji protáhli o dalších 25, když se vydali zpátky opět kolmo nikoliv busem. Večer se dodělávaly prezentace jednotlivých družin.

Nadešel poslední den našeho pobytu. Na rozcvičce byl překonán rekord v plivání pecky z třešně do dálky. Stávající rekord má hodnotu devět metrů a dvacet centimetrů. Zbytek dopoledne se nesl ve znamení vyhlašování výsledků. Nejdříve soutěže o nejlepší poutač, kterou vyhráli Kamzíci, poté plynně navázalo vyhodnocení oddílového bodování. Ve zbylé chvíli jsme uklidili a nanosili věci do autobusu, kterým jsme se vydali na dlouhou cestu k domovu.